Přišovice u Turnova

Paní Tomsová zachránila před smrtí hlady několik velmi zubožených kočiček. Když byly z nejhoršího venku, hledala způsoby, jak zařídit, aby se dále nemnožily a dožily v klidu a bezpečí tam, kde je našla. Zde měli tu čest pomoci i my. Níže si přečtěte její dopis, jak se to všechno seběhlo:

Kočičky jsme objevili přesně před rokem v dubnu, při jedné z naších cest přes obec Přišovice, kam jezdíme často k rybníku Písečák na procházky s našimi pejsky. Přes silnici nám přeběhla kočička, která ani kočičku moc nepřipomínala. Byla jsem z toho zděšená, byla to jen kostra potáhla kůží a už jsem na ní nemohla přestat myslet. Začala jsem na místo, kde jsme kočičku viděli, jezdit každý den s hamáním a úmyslem, že si kočičku vezmu domů. Doma jsem v tu dobu měla dvě nalezené kočičky.
Jezdila jsem tam asi týden, než jsem kočičku opět uviděla. Přišla ke mně blíže, chytit se ovšem nenechala. Na ocásku mela opadanou srst a po těle vypadaný chomáče srsti. Byla vyhladovělá. Jezdila jsem tam každý den a k memu zděšení se tam začaly rojit další a další kočičky. Nakonec jich tam během léta bylo 9. Jednoho kocourka si dobří lidé vzali, jiného přejelo auto.
V současné době se tam nachází kočiček 6, z toho 3 kluci a 3 holky, které ke mně přijdou, když přijedu. Zvířata žijí v bývalém objektu panelárny, kde pracuje par lidí, ale ta lidská lhostejnost je pro mě nepochopitelná. Kočičky byly vyhladovělé v zuboženém stavu. Jezdila jsem za nimi každý den s jídlem. Pravidelně se snažím všechny odčervit a odblešit. S jednou kočičkou jsem navštívila veterináře, má nemocné očičko. O pomoc jsem požádala jednoho staršího pána, který v areálu ještě pracuje. Vyšel mi vstříc, tak za nimi jezdím 5x týdně a 2dny se o ně stará on.
Po roce jsou na tom všechny mnohem a mnohem lépe. V současné době máme doma čtyři nalezené kočičky, já bydlím asi 5km od místa, kde ty zachráněné žijí. Přikládám fotky, které se mi podařily vyfotit.
Za všechnu pomoc děkuji.
S pozdravem Oldřiška Tomsová

DSC01071 (1)

DSC01024 (2)

DSC01026 (2)