Kočky

1. Žijí s námi

Kočky žijí s lidmi od nepaměti. Avšak zdaleka ne všechny spokojeně a harmonicky. Ty méně šťastné se vyskytují jednak v útulcích a jednak na ulicích (v případě, že zde nemají vhodné podmínky pro život a přátelské prostředí).

O kočkách žijících volně na ulicích často ani nevíme. Zatímco zatoulaní a vyhození psi jsou městskou policií ihned „uklízeni“ do útulků, toulavých a zdivočelých koček mezi námi žijí tisíce. Zejména ve městech dokáží unikat naší pozornosti, je však velmi pravděpodobné, že i v místě Vašeho bydliště se vyskytuje početná kočičí komunita. Tato zvířata ve většině případů trápí vnitřní parazité, kočičí rýma, zima a hlad. Kočky jsou ohrožovány též lidmi, kteří jim úmyslně ubližují či – ve snaze kočky z lokality vypudit – zamezují jim v přístupu ke krmivu a vodě. Toto řešení je neúčinné a krátkozraké! Zbídačená a oslabená zvířata jsou náchylná ke kočičím chorobám, rozmnožovací pud jim však příroda snížit nedovolí. Tak místo zdravých a odolných koťat přicházejí na svět mláďata podvyživená a nemocná, odsouzená k pomalé smrti.

Řešení problému kočičích kolonií spočívá v něčem jiném:
A) Včasná kastrace zabrání dalšímu nárůstu populace. Bezprostředně po operaci se zvířeti automaticky nasazují antibiotika, některá až se 14 denním účinkem. Léky přeléčí zvířeti kočičí rýmu a posílí organismus. Nenastanou-li žádné komplikace, kočka se ještě týž den může vrátit do svého prostředí.
B) „Uzavřená“ komunita, tj. komunita, která se nadále nerozrůstá, má obvykle k dispozici svou vlastní krmičku. Tou obvykle bývá hodná paní, která kočkám denně zajišťuje stravu a monitoruje zdravotní stav jedinců. V případě nalezení nemocného zvířete problém nahlásí nejbližšímu spolku, který jí pomůže zvíře odchytit, dopraví ho k veterináři a následně léčí.
V takto zaopatřené a nadále se nemnožící kočičí kolonii je zvířatům jistě lépe než v útulcích, které čelí náporu celoročně.

Rozdíly mezi jednotlivými útulky jsou propastné. Některé fungují formou domácích depozit, kde si kočka čekající na adopci přivykne běžnému chodu domácnosti. Na opačné škále spektra jsou útulky, které zavírají kočky do klecí, přičemž inzerce zvířat je oproti dobře fungujícím útulkům nedostatečná. Zvířata tak mají jen malou šanci na umístění.

2. Pořídíme si kočku

Novou kočku můžeme:
a) koupit s průkazem původu (PP) z prověřené chovatelské stanice
b) koupit bez průkazu původu na inzerát
c) pořídit od lidí, kteří pravidelně nabízí mláďata přes inzeráty či přes známé (často zdarma)
d) adoptovat z útulku.

První a poslední variantu považujeme za zodpovědnou a zároveň racionální, druhou a třetí nikoliv.
Pojďme si povědět, proč.

b) koupit si kočku bez průkazu původu na inzerát – nejhorší varianta
Pozor – zakoupením tzv. bezpapírové kočky na inzerát velmi pravděpodobně podpoříte množitele, kterých je na inzertních serverech opravdu hodně. Množírny jsou kruté továrny na „výrobu” především módních plemen zvířat – jedná se o tvrdý business, kde jde jen o finanční zisky, práva zvířete zde nic neznamenají.

Dále je nutné si uvědomit, že kočka bez průkazu původu není zástupkyní požadovaného plemene, po kterém tolik toužíte. Množení bez PP znamená množení „na koleně,“ bez potřebných zdravotních a genetických testů, bez potřebného očkování a
pečlivého hlídání každého vrhu. U koček bez PP tak často dochází k přenosu genů zcela nežádoucích (bázlivost, agresivita, vrozené zdravotní vady, …), které by se u koček s „papíry“ díky řádným testům dále nedědily. Navíc mohou takové kočky trpět chorobami přenosnými ze zvířat na lidi, především děti a osoby s oslabeným imunitním systémem – příkladem mohou být chlamydie nebo mykoplasmy.

a) koupit kočku s průkazem původu (PP) z prověřené chovatelské stanice
Pokud jsme přesvědčeni, že chceme konkrétní plemeno a žádné jiné, např. pro jeho specifické povahové vlastnosti, pořdídíme si jeho zástupce pouze s průkazem původu z dobré chovatelské stanice, kterou sami (pokud možno opakovaně) navštívíme. Nikdy
nesáhneme po levnější alternativě jako pořízení jedince bez PP. Takový jedinec by ve finále mohl vykazovat jiné exteriérové i povahové vlastnosti než jsou typické pro dané plemeno, navíc léčba četných genetických poruch by se mohla vyšplhat do desetitisíců korun, někdy i výše.

Bohužel se i mezi chovateli zvířat s PP najdou tací, kteří pojali chov jako možnost dobrého výdělku. Tito „chovatelé“ prodávají i mláďata, která vykazují známky nemoci. Zvířata musí být za všech okolností čistá, musí mít čistý čumák i oči, nesmí kašlat ani kýchat (to, že jim právě zaskočily chlupy, je často používaná výmluva) a nesmí mít průjem. I chovatelské stanice je třeba si prověřit, a to opakovanou návštěvou, kladením otázek a zájmem o daný chov. Poctivý a nadšený chovatel otázky uvítá, protože uvidí, že máte o zvíře opravdový zájem a budete se o něj dobře starat.

 c) pořídit si kotě od lidí, kteří pravidelně nabízí vrhy koťat přes inzeráty či přes známé.
Na první pohled se může zdát, že na pořízení si koťátka od sousedů nebo zadarmo od lidí přes inzerát není vůbec nic špatného – vždyť přece nejde o množitele, kteří kočky prodávají pro peníze. O ty v tomto případě nejde. Jsou to ale paradoxně právě tito lidé,
kteří přispívají nejvyšší měrou ke zhoršování již tak kritické situace kolem opuštěných zvířat. Lidé, kteří dopustí, aby jejich kočka měla mláďata (ať už plánovaně či nedopatřením), se nazývají DROBNÍ MNOŽITELÉ. Ti mají na svědomí drastické přeplnění kočičích útulků po celé republice. Další desíky a stovky koček umírají denně v bolestech bez šance na pomoc a lepší život. Řešením jsou včasné kastrace, které mají prokazatelný přínos na fyzickou i psychickou kondici koček a kocourů.
Kastrace pomáhají. Kočičí mámy jsou totiž uvězněny v neustálém kolotoči říje-březost-kojení, což jejich organismus silně vyčerpává. Narozená koťata obvykle jsou, stejně jako jejich matka, ponechána svému osudu. Zpravidla trpí ušním svrabem, mají blechy, často trpí podvýživou, kočičí rýmou a zánětem očí, který může vést až k oslepnutí. Majitelé takových koček si často myslí, že se ze všeho ‚vylížou‘ samy. Bohužel, nebývá tomut tak. Kočka s výše popsanými obtížemi potřebuje veterinární péči.
Nejlepším řešením vzniklé situace je zachránit z dané lokality všechna koťata a kočičí mámě poskytnout potřebnou veterinární péči a především zařídit kastraci, aby už dále neměla mladé. Pokud nás kontaktujete na emailu info@nekupujadoptuj.cz, pokusíme se pomoci i my, na kastraci rádi přispějeme. Adopcí jednoho kotěte situaci nezlepšíme, pomůžeme přežít maximálně danému jedinci. Proto apelujeme na všechny, aby se na situaci podívali v širším kontextu a pokusili se pomoci nejen ostatním koťatům, ale i kočičí mámě.
Jsou-li koťata od množitele zdravá, většinou nebývá problém s jejich umístěním přes inzerát. Pokud ale tento človek najde vždy pro mláďata odbyt, nebude mít vůli nechat kočku vykastrovat. A to je chyba. Kočky se množí velmi rychle (samice může být
oplodněna už týden po porodu, březost pak trvá dva měsíce), není proto divu, že jsou všechny kočičí útulky v republice naplněné doslova k prasknutí. Pečovatelé v útulcích zachraňují kočičí životy, léčí, kastrují. Jejich snahu celou situaci řešit jim hatí v největší míře právě množitelé, kteří včas nenechají svou kočku vykastrovat.

d) adoptovat kočku/kotě z útulku
Máte-li pocit, že Vám doma chybí nějaký ten vrnící kožíšek, můžeme Vám vřele doporučit návštěvu nejbližšího útulku. Nabídka je bohatá a zcela určitě si svou spřízněnou kočičí duši najdete. Nejbližší útulek od Vašeho bydliště nejsnáze vyhledáte na mapce zveřejněné v Kočičím přání, nebo pak na seznamu útulků zde. Široká nabídka se taktéž nachází na portálu Kočky online, kde mimo jiné naleznete rady na nejrůznější témata týkající se soužití s těmito úžasnými zvířaty.

Adopce je podle nás jednoznačně nejlepší řešení, a to hned z několika důvodů.
V útulku si pořídíte kočku zdravou, odčervenou a, dovolí-li to její věk, i vykastrovanou a očkovanou. Adopční poplatek, který za ni zaplatíte, netvoří ani třetinu výdajů, které do jejího zdraví zařízení investovalo. Jsou různé typy útulků – pokud neuspějete v jednom, určitě navštivte jiný, kde vám ochotně poradí. Obvykle si můžete vybrat z desítek zvířat a určit, se kterým si nejlépe „sednete“, a to si pak odnést domů. V útulku vám i poradí, která kočka by lépe splňovala vaše konkrétní požadavky – ať už hledáte tichou domácí společnici, kočičí „torpédo“, nebo něco mezi tím. V tom je i výhoda adopce dospělé kočky, nebo alespoň odrostlého kotěte. U malého se obvykle ještě nepozná, jakou povahu přesně bude mít, zda se mu například bude líbit v náruči, nebo naopak nebude mazlivé vůbec.
Ale protože svět není černobílý, bohužel se najdou i mezi útulky zařízení, která se spíše podobají zvířecím peklům. Vybírejte pouze v těch útulcích, které chtějí vydávat zvířata do nových domovů a které se snaží zvířatům poskytnout co nejlepší veterinární
péči. Kočka připravená k adopci musí mít čisté oči, uši a zadek a nesmí kašlat ani mít průjem.

O kočkách se bůhvíproč říká, že nejsou vděčné a nefixují se na člověka. Kdo tohle řekl, nikdy nezažil přátelství s kočkou. Pokud ho chcete prožít, pak vzhůru do adopce! :-)

3. Adopce krok za krokem

Krok 1 – Kotě nebo dospělá kočka?
O roztomilosti koťátek se jistě nemusíme rozepisovat. Právě ta je důvodem, proč většina lidí upřednostňuje při výběru právě kočičí drobotinu. Bez pochyby díky za každé adoptované kotě, které prožije své dětství a mládí v rodině a nikoli v útulku.
Na druhé straně v útulcích často dlouhá léta zůstávají naprosto skvělé kočičí osobnosti, které mají jediný handicap – jsou dospělé. Dospělá kočka možná není na první pohled tak líbivá (ale krásná je vždy!), avšak jinak má samé výhody:

  • Adoptujete si již hotovou osobnost, kterou si můžete vybrat tak, aby se k Vám povahově hodila. U koťátka nikdy nevíte, co Vám z něj vyroste (bude se rádo nechat chovat v náručí?, nevyroste z něj kočka samotář?, pomazlí se se mnou?, nebude příliš temperamentní na to být chovaná jen v bytě?). Na rozdíl od psa kočičí náturu neovlivníte ani výchovou, musíte se plně odevzdat do rukou osudu.
  • Vyhnete se divokému období, kdy kotěcí mimino či dorostenec většinu času visí za drápky na čemkoli, nejčastěji na vaší noze nebo jiné části těla. Chvíle kdy spinká a vypadá u toho jako sladké koťátko jsou (podobně jako u dětí) velmi vzácné.
  • Dospělá kočka s největší pravděpodobností nebude ničit vybavení bytu.
  • Dospělá kočka si umí vážit pohodlíčka, dobrého jídla a hlavně milující náruče. A náležitě se Vám odvděčí. Vrnící kočka, o které víte, že je šťastná právě u Vás a s Vámi je ten nejlepší balzám na duši.
  • Dospělá kočka s Vámi bude v noci klidně spát a večer spokojeně vrnět na klíně. O kočce, která se věkem blíží seniorskému to samozřejmě platí dvojnásob.

Ať už se rozhodnete pro adopci koťátka (a jste připraveni na jeho akční eskapády) nebo dospělé kočky, je to skvělé rozhodnutí, které Váš život obohatí.

Krok 2 – Jak získat kočku
Pro svou novou kočičku si můžete zajít do útulku nebo na umísťovací výstavu.

Seznam kočičích útulků naleznete např.na portálu Kočky-online. Na facebookové stránce Kotě v nouzi pak máte možnost vybírat z kočičích miminek, která potřebují vaši pomoc.

  Zvířecí útulky se obecně dělí na městské a soukromé. Kočičí útulky jsou však v převážné většině soukromé a tedy dotované pouze z prostředků zakladatele a sponzorských darů. Jednotlivé útulky se velmi liší svou úrovní a kvalitou poskytované péče. Některé jsou opravdu profesionální zařízení, jiné bohužel připomínají spíše kočičí koncentráky. Největším problémem útulků bývá přeplněnost. Koček je zkrátka víc, než je kapacita útulků a lidí, kteří jsou ochotni pomáhat. Právě vy můžete zásadně změnit život kočce, které darujete domov.

Nejlepším postupem je kontaktovat vybraný útulek telefonicky a domluvit si termín návštěvy, při níž si prohlédnete kočky a můžete prodiskutovat možnosti adopce. Několikrát do roka jsou také pořádány speciální akce, tzv. umísťovací výstavy koček. Jedná se o výstavu, na kterou přijedou jednotlivé útulky a přivezou několik koček, se kterými se zde můžete seznámit a rovnou na místě si je osvojit. Je to také příležitost poznat různé útulky, vidět mnoho krásných koček a načerpat informace. Útulky můžete na místě podpořit zakoupením zboží z dobročinných obchůdků.

Krok 3 – Co si ujasnit před adopcí kočky?
V každém případě je potřeba, abyste pracovníkovi útulku sdělili dostatek informací, podle kterých Vám může doporučit vhodné kandidáty pro adopci.

  • Bude kočka žít v bytě nebo chodit ven?
  • Přejete si kočku spíše akční nebo klidnou?
  • Máte v rodině děti?
  • Jsou již v rodině nějaká zvířata?
  • Chcete se s kočkou občas pomazlit a pochovat ji v náručí? Zohledněte svůj výběr, zdaleka ne každá se nechá.
  • Není někdo z rodiny alergický na kočky? (vrácení kočky do útulku z důvodu alergie je bohužel poměrně časté a velmi smutné pro všechny zúčastněné)

Tyto a další otázky, které Vás nebo pracovníka útulku napadnou, je třeba při výběru zohlednit. Poslední slovo samozřejmě budou mít vzájemné sympatie mezi Vámi a kočkou. Počítejte s tím, že láska na první pohled může zafungovat se zcela jinou kočkou, než která se Vám líbila na fotografii na stránce útulku. „Tu pravou“ kočku většinou neomylně poznáte stejně jako ona Vás.

Krok 4 – Jedna nebo dvě?
Zejména pokud jste celé dny v zaměstnání a kočka bude dlouho sama doma, zvažte možnost adopce dvou koček zároveň. Nelekejte se – dvě kočky neznamenají dvojnásobnou starost ani náklady. Výhodou je, že netrpí izolací, mají kontakt s parťákem svého druhu a společně si nejlépe vyhrají, zvláště když jde o mladá zvířata. Ideální je adopce dvou sourozenců ze stejného vrhu. Pokud se rozhodnete pořídit si ke stávající kočce druhou později, může chvilku trvat, než se spolu sžijí. Vyskytují se však i kočky, které ostatní jedince svého druhu nemají rády a jejich posláním je být v domácnosti „sólokočkou“. K tématu pořízení dvou koček doporučujeme k přečtení článek Proč jsou dvě kočky lepší než jedna. V případě dvou a více koček různého pohlaví je samozřejmě nutné nechat je včas vykastrovat, aby nedošlo k neplánovanému rozmnožení kočičí populace v domácnosti na několikanásobek. Věřte, je to hned. Dobrou zprávou ale je, že kastrovat lze i již nakrytou kočičku.

Krok 5 – Máme vybráno – kočka jede s námi domů!
První společné cestě s kočkou domů předchází podpis smlouvy o adopci mezi Vámi a útulkem. Zde uvedete své kontaktní údaje a zavážete se, že budete o kočku řádně pečovat, poskytovat ji veterinární péči a necháte ji po dosažení dospělosti vykastrovat.

Připravte se také na zaplacení adopčního poplatku. Ten rozhodně není určen k obohacení útulku na Váš úkor. Většinou tento poplatek tak tak pokryje náklady na očkování. Pro představu, náklady na „vypiplání“ jedné kočky se pohybují i v řádu tisíců korun (2x očkování trojkombinací, opakované odčervení, kastrace. Celková cena se navyšuje v případě nákladné léčby antibiotiky, operace, …).

Není od věci připomenout, abyste kočku z útulku vždy převáželi v dobře uzavřené přenosce a tu kočce otevřeli až doma. Kočka, vyplašená z cesty, snadno uteče i sebemenší skulinou a už byste ji nikdy nechytili. Ani lovení polekané kočky v prostoru auta nepatří mezi nejlepší zábavu.

Krok 6 – A jsme doma…
Všechno jste zdárně zvládli a máme novou kočičí společnici doma. První krok – umístěte ji i s přenoskou na klidné místo. Otevřete dvířka přenosky a nechte kočku, ať se sama vydá na průzkum nového prostoru, až uzná za vhodné. Přenosku nechte ideálně na místě, kde má kočka již připravený servis „all inclusive“ – mističky, záchůdek a pelíšek. Pokud se bude nějakou dobu skrývat v přenosce nebo se schová po nábytek, nechte jí, osmělí se a sama přijde. Většina koček se ale na nový domov adaptuje naprosto bez zaváhání a za pár hodin máte pocit, že je tam kočka odjakživa.

Přejeme hodně společné radosti!

Kočka pro adopci


Kastrace

Nejlepší věc, kterou můžeme udělat pro kočky je zamezit jejich přemnožení.

Kastrací kočce umožníme delší a zdravější život. Kočka nijak netrpí, fyzicky ani psychicky, když nebude mít koťata. Naopak. V případě venku žijících koček je nekastrovaná kočka neustále nakrývána a rodí průměrně tři vrhy do roka, v každém vrhu průměrně tři koťata. Jedna toulavá kočka tedy za jeden rok porodí devět dalších koťat, o která se nemá kdo postarat. Reálně může být toto číslo mnohem vyšší. Je pravda, že mnoho divokých koťat se dospělosti nedožije. Často umírají v bolestech v důsledku nemocí či přemnožených parazitů. Jejich utrpení je možné zabránit právě včasnou kastrací dospělých koček.

Pokud si sami kastraci nemůžete dovolit, ale přesto chcete být zodpovědným majitelem, nabízíme Vám naši podporu.
KONTAKTUJTE NÁS!

Jaké jsou přínosy kastrace?
Podle MVDr.Mileny Krátké, která má s kastracemi mnohaleté zkušenosti, jsou výhody tohoto zákroku nezpochybnitelné:

Kastraci koček doporučuje jako:

  • prevenci nechtěného množení ve volném chovu, kočka netrpí frustrací a vyčerpáním z opakovaných říjí
  • potlačení nežádoucích projevů mrouskání a psychické i fyzické frustrace u koček chovaných v bytě
  • kočka není tak často vystavována přenosu infekcí při kontaktu s dalšími kočkami

Vyčerpávající odborné informace ohledně kastrací od veterinářky Mileny Krátké naleznete na www.kastrace.eu.

Pomozte nám šířit osvětu distribucí letáčků (ke stažení zde).